Je první adventní den. Začneme v dávných časech. Máme tu latinskou koledu. Latina, to je jazyk, kterým se už nemluví. Sice se občas používá, kdo půjde do kostela, tak si asi i pár latinských písní zazpívá, nebo je uslyší. Žádný člověk jí již ale běžně nemluví. Ale písmo, které s ní vzniklo, používáme dodnes. Právě ho čtete. Je to nejpoužívanější písmo na světě - latinka.

V koledě se zpívá o tom, jak je krásně na světě, když se narodil Ježíšek, syn Boží. Zkuste zavřít oči a zaposlouchejte se. A zkuste si ji zazpívat s námi. Pokud hledáte slova, jsou níže. A pojďme se společně naladit na Vánoce.

Jako další jsme si pro vás připravili zase jednu jižní koledu. V italštině.

Italsky se mluví nejen v Itálii, ale i Švýcarsku (tam se mluví nejen italsky), či Vatikánu. To je nejmenší stát na světě. Stát ve státu. Dokonce stát ve městě. Je totiž součástí Říma. Hlavního města Itálie.

Někdo říká, že je italština nejmelodičtější jazyk. Co myslíte vy? Jaký je nejmelodičtější jazyk podle vás?

Zazpívejme si o radosti z narození Ježíška.

Dnes se vrátíme k našim dalším sousedům. Těm, kterým budeme rozumět nejvíce. Zazpíváme si koledu ve slovenštině.

Ještě v nedávné minulosti jsme se Slovenskem byli jeden stát. Československo. Se Slováky jsme si blízcí. I proto je slovenština tak blízká českému jazyku. I když se občas najdou nějaká slova, kterým nerozumíme.

Dnes můžeme společně zazpívat Ježíškovi uspávanku.

Dvanáctý adventní den přinášíme koledu anglickou.

Angličtina je nejrozšířenější jazyk na světě. A třetím nejčastějším mateřským jazykem. Možná jí mluvíte také.

Anglických koled znáte jistě hromadu. Zní všude. Ale my vybrali koledu starou. Kterou asi moc lidí nezná. A kdo umí anglicky, pozná, že to ani není typická koleda.

O Ježíši se v ní zpívá. A podobně, jako v koledě německé, o trní, ze kterého vyrostly květy. Na počest Ježíška.

Druhou půlku našeho čekání na Vánoce začneme koledou bretonskou.

Bretonštinou se mluví ve Francii. V její malé části. Je to neoficiální jazyk obyvatelstva Bretaně. To je krásný poloostrov se spoustou útesů. A starou kulturou.

I Bretonci slaví Vánoce. Z nebe jim sestupují andělé a zpívají o narození Ježíška v Betlémě. Zazpíváte si s nimi?

Dnes se přesuneme i s písničkovým adventním kalendářem na sever. Dnes do Finska.

Zazpíváme si písničku ve finštině. Pamatujete koledu maďarskou? Tak finština je nejbližší evropský jazyk k maďarštině. A to jsou Finsko a Maďarsko pěkně daleko od sebe.

Cítíte tu severskou melancholii? Tak akorát na to, se zahrabat do deky. Zapálit svíčku. A čekat na Vánoce.

Dnes si za koledou vyjedeme daleko. Až do Venezuely.

Další koledou se trochu rozveselíme. Jihoamerické rytmy se nezapřou. Venezuela je státem právě v Jižní Americe. A mluví se tam španělsky.

Sice jsme již jednu koledu ve španělštině měli, ale teď si ji zkusíme z jiného soudku. A jiného koutu světa. Zazpíváme roztomilému děťátku - Niño lindo.

Vrátíme se zpátky na sever. Do Evropy. Dnes s koledou ve švédštině.

Švédsky se mluví ve Švédsku. A taky trochu ve Finsku. Rozumí jí Norové. A trochu Dánové. Severské státy jsou spolu prostě propojené.

Švédsko je krásná země s panenskou přírodou. Kde dlouho nikoho nepotkáte.

Jaké jsou švédské Vánoce? Bílé. Klidné. O tom se zpívá v dnešní koledě.

Ve Španělsku jsme již byli dvakrát. Tentokrát se přesuneme do jeho části Galicie. Tam se mluví galicijsky. A právě takovou koledu jsme si připravili dnes.

Galicie je část, která sousedí s Portugalskem. Oba jazyky, galicijština a portugalština, jsou si tedy hodně podobné.

Koleda vypráví, jak Josef s Marií do Betléma přišli. Pojďme si spolu zazpívat.

Za osmnáctým okýnkem našeho adventního kalendáře se skrývá koleda francouzská.

Franouzsky se mluví nejen ve Francii, ale též v Belgii, Švýcarsku nebo třeba Kanadě. A my si v dnešní koledě také zkusíme zaráčkovat.

Radujme se z narození Ježíška, který leží v prostých jesličkách. Už je to jen méně než týden do Vánoc, tak si užijme adventní atmosféru.

Irské Vánoce si přiblížíme v koledě devatenácté.

Irština je starým jazykem, kterým se dodnes mluví v Irsku. Hlavním jazykem v Irsku je angličtina. Ale původní irštinou se stále mluví, i když v menší míře.

V koledě se zpívá, jak jinak, o narození Ježíše a poslovi božím, který přijde radostnou novinu oznámit. Výslovnost irštiny je úplně jiná, než jak je psaná. I tak si ale pojďte zkusit zazpívat irskou koledu s námi.

Dnes si zazpíváme koledu v chorvatštině. Tímto jazykem se mluví v Chorvatsku, státu na jih od nás. Už jste možná byli na dovolené u moře.

Zazpívejte si s námi. Této koledě může někdo rozumět i bez překladu. Tak blízká je chorvatština češtině.

Zkraťme si čekání na Štědrý den.

Dvacátý adventní den si zazpíváme koledu v bulharštině.

Bulharsky se mluví v Bulharsku. Zemi s krásnými horami a mořem. Bulharština má zvláštní písmo. Cyrilici. Kdo by se ji chtěl naučit, může níže:

Аа /a/ Бб /b/ Вв /v/ Гг /g/ Дд /d/ Ее /e/

Жж /ž/ Зз /z/ Ии /i/ Йй /j/ Кк /k/ Лл /l/

Мм /m/ Нн /n/ Оо /o/ Пп /p/ Рр /r/ Сс /s/

Тт /t/ Уу /u/ Фф /f/ Хх /ch/ Цц /c/ Чч /č/

Шш /š/ Щщ /št/

Ъъ /takový ten zvuk, jako když nevíte, v podstatě, jako by tam to písmenko nebylo/

ь /změkčuje písmeno před ním/ Юю /ju/ Яя /ja/

Teď už si můžete zazpívat s námi.

Už jen tři dny do Vánoc. A koleda v portugalštině.

Portugalštinou se mluví v Portugalsku. A třeba Brazílii. Nebo Mozambiku. Všude kolem světa.

Hlavně proto, že kdysi bylo Portugalsko námořní velmoc. Portugalci vyplouvali na cesty kolem světa. A šířili svoji kulturu a jazyk.

Za dvaadvacátým okýnkem adventního kalendáře se nachází koleda v nizozemštině.

Nizozemštinou se mluví v Nizozemsku. Státu, který má velmi nízko zemi. Místy dokonce pod mořem. Proto se tak nazývá. Mimo Nizozemsko se tak mluví i v Belgii. Tam se jazyku říká vlámština.

Nizozemci chrochtají. Když je někde napsáno G, čtou ho jako CH. Ale takové chrochtavé. A třeba takový malíř Vincet van Gogh je rázem Vincetem van Chochem. Chrochtavým.

Chcete-li si zazpívat s námi, budeme rádi.

Už zítra nás čeká Štědrý den. A dnešek si zkrátíme koledou norskou.

Norsko je zemí na severu Evropy. Tak vznikl i jeho název. Znamená "cesta na sever". Žijí tam sobi a jsou tam krásné lesy. A známé fjordy. Dlouhé zálivy.

Na severu je spousta sněhu. Aspoň tam mají bílé Vánoce. Tak si je pojďme aspoň představit s dnešní norskou koledou.

A Štědrý den je tu. A s ním i naše poslední koleda v češtině - tu jistě každý zná.

Trochu jsme si s ní pohráli, snad si užijete naši netradiční úpravu. 

Všem přejeme krásné prožití Vánočních svátků. A hodně štěstí v novém roce.

Máme pro vás taky připravený jeden dárek. Jaký? Uvidíte později :). 

Koleda německá v němčině. Tou navážeme třetí den adventu na náš písničkový kalendář.

Možná německy umíte. Domluvili byste se pak ve dvou ze čtyř našich sousedních států. Německu a Rakousku. Mluví se tak i v dalších státech. Třeba Švýcarsku nebo Belgii.

Věděli jste, že někteří Němci vlastně ráčkují? Můžete si to zkusit v téhle koledě.

Zazpíváme si o tom, jak Marie šla lesem. Trnitým lesem. S Ježíškem v náručí. A díky Ježíškovi pak v tom lese vykvetly růže.

Přidejte se k nám. Zpříjemníme si společně adventní čas.

Dnes se trochu rozveselíme koledou katalánskou. To je jazyk slunečného Katalánska, části Španělska. I v zimě tam lidé úplně nemrznou, tak je jim do zpěvu.

A asi tam mají rádi vajíčka s párky, protože se o nich zpívá i v naší dnešní koledě.

Pojďte si ji taky zazpívat, tady může být těžší výslovnost, ale na fum, fum, fum se určitě chytnete :)

Přesuneme se na sever. Ale zatím ne moc daleko. Do Dánska, kde mluví dánštinou.

Dánsko je součástí Dánského království, pod které patří i Grónsko, veliký ostrov daleko na severu, kde mají zimu a sníh celý rok. Ale Vánoce jen jedny :).

Když se podíváte na text koledy, asi bude těžké ho napoprvé přečíst. Většina písmen je povědomá, ale spousta z nich se čte jinak, než bychom je přečetli my.

Tato koleda je taková ukolébavka. Zpíváme Ježíškovi, jak to tak na světě chodí.